Ischemická CMP


Ischemická cévní mozková příhoda (také mrtvice) je způsobena uzávěrem tepny mozku a jejími hlavními příznaky jsou náhlé ochrnutí končetiny, či poloviny těla, náhlá porucha řeči tvorby řeči či jejímu rozumění a pokles ústního koutku. Toto jsou hlavní a varovné příznaky, pokud je zpozorujeme na sobě či na někom blízkém je nutno volat záchrannou službu tel 155.

Tyto příznaky mohou být doprovázeny řadou méně specifických příznaků neurologických, pocity bušení srdce, nepravidelným srdečním rytmem, dočasnými neurologickými příznaky. Mozkový infarkt může proběhnout i bez větších příznaků. Jeho pravděpodobnost je vyšší u pacientů s neléčeným vysokým krevním tlakem, cukrovkou, kuřáků a s nadváhou.

Podobné příznaky hlavně porucha hybnosti a ztráta vědomí jsou i při krvácení do mozku, kde navíc bývá krutá bolest hlavy, zvracení a ztrnutí šíje. Krvácení je diagnostikováno na časném CT vyšetření.

Jaké jsou příčiny mrtvice?

Náhlý uzávěr mozkové tepny na podkladě vmetení krevní sraženiny nejčastěji ze srdce (poruchy srdečního rytmu). Méně často krevní sraženina vznikne v místě ateromatozního plátu na krční tepně a nebo ještě vzácněji u evropských národů na ateromatozním plátu tepen uvnitř hlavy.

Pokud na ateromatozním plátu vznikají jen mikroskopické krevní sraženiny, tyto mohou způsobit dočasné i minimální neurologické potíže (tzv. transitorni ischemické ataky) nebo dočasnou slepotu na jednom oku ( tzv. amaurosis fugax čili slepotu prchavou). Tento příznak je varovný a pacient by měl vyhledat neurologa a nechat si vyšetřit krční tepny pomocí ultrazvuku.

Dalšími příčinami může být rozštěpení stěny krční tepny (disekce) vzniklé spontánně, při úrazu (pád na lyžích či autonehoda). Tyto disekce jsou nejčastější příčinou mrtvic u věku pod 50 let.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout při mrtvici?

  • náhlé ochrnutí končetiny, či poloviny těla,
  • náhlá porucha řeči tvorby řeči či jejímu rozumění
  • pokles ústního koutku
  • porucha vědomí

Toto jsou hlavní a varovné příznaky, pokud je zpozorujeme na sobě či na někom blízkém je nutno volat záchrannou službu tel 155.

Vedle hlavních příznaků mohou mrtvici provázet i další nespecifické (jsou velmi časté i u benigních stavů) motání hlavy, závrať, porucha citlivosti, brnění končetin (zvláště na jedné straně těla)…..

Jak se stanoví diagnóza?

Klinickým vyšetření

Provedením CT vyšetření včetně podání jódové kontrastní látky do žíly.

Tato vyšetření a transport k těmto vyšetřením se provádí přednostně tak, aby odpovídající léčba byla zahájena co nejdříve. Pacienti jsou urgentně převáženi do iktových center a pokud se jedná o závažnější mrtvici, tak ihned do komplexních cerebrovaskulárních center (krajské a fakultní nemocnice) s možností katetrizační léčby. Za směrování zachranné služby odpovídá velitel záchranného týmu.

Jak probíhá léčba mozkové mrtvice?

Léčba po diagnóze, která z CT určí úroveň arteriálního uzávěru (ale může jej také vyloučit u stavů napodobujících mrtvici) probíhá obvykle ve dvou úrovních.

  • Podání léku (tenektepláza, Metalyza), který navodí v cirkulující krvi rozpuštění krevních sraženin (trombolýza). Účinnost této léčby závisí na velikosti uzavřené tepny, objemu krevní sraženiny. Tato léčba je riziková pro pacienty užívající léky snižující krevní srážlivost – antikoagulancia (nikoliv Acylpyrin), a pro pacienty s neléčenou a nekontrolovatelnou hypertenzí. Její indikace je stanovena neurologem na základě vyloučení krvácení do mozku na CT, věku, vysokého krevního tlaku a dalších onemocnění daného pacienta.
  • Vnitrocévní – katetrizační léčba je indikována u uzávěru větších tepen 1-2 mm v průměru a větších a provádí se na katetrizačním sále z tepenného přístupu punkcí, v 70 % po podané intravenózní léčbě tzv. trombolýzou. Katétry jsou navigovány za kontroly rentgenového přístroje do mozkových tepen a systémem koaxiálních katétrů je pak možné krevní sraženinu odsát nebo uvolnit, zachytit a vytáhnout z oběhu ven. Vpich do tepny je pak uzavřen a pacient přesunut na jednotku intenzivní péče k další léčbě a následně ve dnech k rehabilitaci, pokud přetrvává porucha funkce mozku.
  • Úspěšnost této léčby je zhruba ve 45 %, kdy je dosaženo soběstačnosti léčeného. Proporce úspěšnosti ve smyslu soběstačnosti, návratu plné funkce, ale i smrtnosti závisí nejen na úspěšnosti odstranění krevní sraženiny v uzavřené tepně, ale také na věku a přidružených nemocí daného pacienta, časové prodlevy do léčby. V neposlední řadě statisticky na kritériích pro léčbu dané nemocnice. Pokud se vyřadí z léčby i pacienti s menší šancí na dobrý výsledek (nad 85 let, s již přítomným rozsáhlým infarktem, léčení po 12 hodinách od vzniku příznaků…) a nebo se vyberou pouze pacienti s vysokou šanci na nezávislost, tak celkově statistické výsledky takových nemocnic jsou rozdílné. Tato metoda léčby nemá prakticky alternativu. U některých typů uzávěru krčních a mozkových tepen je možné vzácně zvážit ve specializovaném pracoviště chirurgickou cévní operaci.

Co mohu dělat sám?

  • Při nepravidelném srdečním rytmu i občasném (přeskakující puls, bušení srdce, občané závratě) je vhodné se nechat vyšetřit praktickým lékařem a předejít tak vzniku mrtvice.
  • Pravidelně si kontrolovat tlak krve a vyloučit dlouhodobě neléčenou hypertenzi.
  • Užívat pravidelně léky, které při srdečních onemocněních snižují krevní srážlivost („léky na ředění krve“).

Na koho se mohu obrátit?

Při náhlém vzniku hlavních příznaků volat záchrannou službu 155.

Při vzniku vedlejších příznaků, které se objevily nově a ustaly je třeba vyšetření neurologa ambulantně.

Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. podrobné nastavení